Často vídám, že při příchodu dítěte rodina (a mnohdy i budoucí rodiče) brojí za to, aby šla zvířata pryč. Mají pro to hned několik pádných argumentů – od toxoplasmosy, po ublížení dítěti, časové nezvládnutí péče o miminko, až po hygienu v domácnosti. A přece nikdo nechce být špatný rodič a tak mnoho z nich tlaku rodiny, nebo partnera, či dokonce cizích, podlehne.
Pojďme se na to podívat objektivně. Samozřejmě, nechat novorozence s jakýmkoliv zvířetem o samotě je nebezpečné (dokonce až smrtelně!), nicméně kontrolovaný pobyt zvířete s dítětem naopak učí jak zvíře, tak dítě, společnému soužití v harmonii.
Co se toxoplasmosy týče, tak opět ANO, je možné nakazit se toxou od kočky, ale jde převážně o kočky, které se volně pohybují venku a riziko je dost podobné, jako jíst zeleninu, která bývá nejčastějším původcem nákazy, stačí ji hůř umýt. Také lze kočku i sebe na toxoplasmosu nechat otestovat. K minimalizaci přenosu je vhodné dodržovat základní hygienu a mýt si ruce po kontaktu se zvířetem, nepusinkovat ho, atp.
Posledním, často opakovaným a zdůrazňovaným bodem je hygiena. Dnešní svět je ovlivněn médii a reklamou, kdy se avizuje jako znak nezanedbané domácnosti to, že 99% bakterií po úklidu umře a všude to krásně voní po fialkách.
Ve skutečnosti jsou to právě bakterie, co nám pomáhají přežít a určitá míra bakterií v okolí je pro člověka přínosná a pomáhá mu vytvářet odolný mikrobiom a imunitu. Děti mají tuto informaci uloženou geneticky a proto vše ochutnávají a olizují. Přílišným zabraňováním a desinfikováním jim naopak škodíme. Samozřejmě úklid jednou za čas je potřeba, o to víc, když žijete se zvířaty, ale stačí se zaměřit na šetrné ekologické prostředky, které sice nezabijí 99%, ale vyčistí dostatečně a to bez negativního vlivu na zdraví členů domácnosti i ekosystému.
Samozřejmě, každý má na tuto problematiku svůj názor, ale lze najít mnoho kvalitních zdrojů, kde si můžete toto potvrdit. Přednostně toto píšu jako matka a majitel koček, psů i jiných zvířat.
Je užasné vidět, jak dítě vyrůstá od mala v symbióze se zvířaty a bez jakéhokoliv zákazu, nebo příkazu obě strany ví, co si k sobě mohou dovolit, stačí je jen nechat a nevměšovat do jejich interakce své předsudky a strachy. Kontrola situace je samozřejmě na místě, ale neukvapovat se je za mě klíč ke šťastnému soužití.
K otázce -. jsou kočky vhodné k dětem? Za mě říkám absolutní ANO, ale vždy je nutné chovat se k oběma spravedlivě, netrestat nepochopení a přizpůsobit i své chování a reakce úměrně situaci a věku nejen dítěte. Bylo by dost naivní chtít od kotěte, aby bylo za každé situace v klidu, nebo od štěněte vyžadovat disciplínu v prvních týdnech, či měsících. Chce to mnoho pochopení na všech stranách a samozřejmě čas, protože žádné dlouhodobé partnerství nevzniká za jeden den.
Častým viníkem toho, proč soužití nefunguje je to, že jedna ze stran nemá dostatek prostoru, nebo pozornosti a tím je ve stresu, nebo že je neustále napomínána za něco, či zastrašována. Od začátku by měly být nastaveny pravidla, která se nebudou moc měnit a které budou vyhovovat všem, na které si všichni přivyknou a budou je dodržovat. Nikomu a zvlášť kočkám se nelíbí život v nejistotě.
K větším dětem pak doporučuji kočku pořizovat až poté, co si jinde ověříte, jak dítě na kočky reaguje. At už kvůli alergiím, tak i pohodovému soužití, některé děti mohou mít z koček strach, nebo se k nim chovat násilně – v takovém prostředí se pak kočce velmi špatně vyrůstá v pohodového jedince.. nikdy, opakuji NIKDY nepořizujte kočku dítěti jako dárek s tím, že budete spoléhat, že se mu bude věnovat a obstarávat ho pouze dítě. Ale to už je i na chovateli, aby si ověřil, co se bude s kočkou dít a kdo za ni ponese odpovědnost.
Vždy je dobré oznámit při výběru kotěte i skutečnost, kde kotě bude trávit čas, pokud je to rodina s malými dětmi, je vždy žádoucí vybrat nejvíce pohodová kotata a ne největšího raubíře z vrhu. Většina bengálek se nerado nosí a chová, takže nelze předpokládat, že je děti budou oblékat a místo panenek vozit v kočárku, ale naprostá většina našich koček i kotat si na dítě zvykla uplně s přehledem a chovají se vzorně, dceři nikdy žádná kočka neublížila a neměla to ani v plánu, vypěstovali si naprosto nenásilně vztah, který jim i já občas závidím 🙂